Z Hradce Králové do Podkrkonoší

Délka: 65 km

Ráno trochu zapršelo, je celkem příjemně, i když to vypadá, že každou chvíli přijde bouřka. Na sobotu hlásí velká vedra. Proto se rozhoduji vzít si na odpoledne dovolenou a vyjet někam na kolo. Už dlouho jsem nejel na Chlum. Cestu znám, ale přesto si s sebou beru mapu.

Z Hradce jedu proti proudu Labe po červené značce po úzké pěšině zaseknuté do břehu. Ta, ač velmi frekventovaná, je stejně v mnoha místech schovaná ve vysoké trávě. Míjím písník u Správčic a přijíždím do Lochenice. Tady se napojuji na žlutou, která mě vyvede ven, přejedu silnici Hradec – Náchod a pokračuji po polní cestě, která se stáčí vpravo. Po kilometru a půl ústí tato polňačka na asfalt po kterém jedu až do Neděliště. Stále se držím žluté značky a za vesnicí odbočuji vpravo do hvozdu s polní cestou. Ta má podle mapy vést po stromy porostlé mezi až ke Chlumu, ale není tomu tak, jak vím již z dřívějška. Po chvíli cesta končí a je potřeba vyjet napravo od meze a jet přímo po poli. Dost často je tu vyjetá slušná stopa od traktorů, ale tentokrát se dost ztrácela. V tomto místě už před sebou vidím vysílač a rozhlednu stojící na vrcholku u Chlumu. Polní cesta mě přivádí až na panelovou cestu, a napojuje se na ní v místě, kde stojí kříž. U něj se dávám doprava a přijíždím do vesnice. Pak nezbývá nic jiného než vyšlapat po asfaltce až k rozhledně, muzeu a hospodě.

Rozhledna na Chlumu

Zde se dívám na hodinky a rozhoduji se pokračovat na rybník u Velkého Vřešťova. Mezi muzeem a hospodou jedu vpravo po cestě po okraji lesa, kolem velkého pomníku. Tato cesta pak přichází krátkým a prudkým klesáním na pěknou, ale velmi málo frekventovanou cestu, kde zabočuji vlevo a jedu do Čištěvsi. Tam se napojuji na červenou a přijíždím do lesa Svíb. Stále jedu rovně po červené, dokonce i v místě, kde červená odbočuje jedu pořád rovně, na sever. Ke konci je lesní cesta vysypaná velkým kamením a později se skoro ztrácí. Jedu pořád rovně a v místě, kde vyjíždím z lesa se napojuji nejprve na prašnou a pak na asfaltovou polní cestu, kterou se v několika zatáčkách, mírném stoupání a klesání nechám přivést do Benátek. Tady mám na výběr jet přímo přes mírný kopec po silnici do Cerekvice nebo jet stále po rovině přes Hněvčeves. Rozhoduji se pro druhou variantu. Je trochu zajímavější.

Po příjezdu do Benátek se hned na okraji vesnice dávám mezi ploty vlevo, kde vede vyšlapaná pěšina podél nějakého malého toku. Po ní jedu asi půl kilometru, přejíždím lávku přes Bystřici a vyjíždím u nádraží. Pozor, za mostkem jsou panely, které se už rozpadají a čouhají z nich dráty! Jedu po silnici vlevo a hned vpravo, objíždím nádraží a stoupám do mírného kopečku do Hněvčevse. Po příjezdu na křižovatku se dávám doprava a nudou rovinkou po silnici až do Cerekvice. Tam se držím směrem na Dvůr Králové, vyjíždím do kopce na malou náves se zajímavým kostelem, míjím zámek a pokračuji z vesnice ven na východ. Na konci vesnice začíná malý les, do kterého se vnořuji. Vede tudy pěšina, která pokračuje ve směru silnice. Prudce stoupá a napojuje se na kolmou lesní cestu, kde odbočuji vpravo, stále do kopce. Tato cesta pak v půlkruhu objíždí vrcholek se zříceninou kaple Sv. Vavřince, kterou vidím po levé ruce. Jedu stále vlevo a pak dlouho rovně po vrcholku kopce, lesem směrem na Čenice. Vyjíždím na silnici, kde se dávám vlevo. Protože to tady dobře znám, vím, že si musím hlídat pravý okraj lesa. Hned na jeho konci je cesta, která vede k nějakému stavení. Odbočím na ní a hned se dávám prudce vpravo malým průsekem mezi stromy po pěšině opět do lesa. Nevede tudy žádná značená trasa, i když v mapě (Podkrkonoší, č. 23) je tato cesta zaznačená. Jen podle mě vede více uvnitř lesa. Jedu stále rovně, překonávám malý výšvih a pak úvozem dolů. Vyjíždím u chatkové osady na jižním okraji Velkovřešťovského rybníku. Pokračuji po jeho hrázi až do kempu. Zde pro mě bylo překvapením, že je vjezd do kempu zaplocen. Musím tedy sjet na silnici a pak do kempu. Zastavuji se na občerstvení.

Rybník Velký Vřešťov

Původně jsem chtěl jet úplně stejnou trasou zpět, ale nedalo mi to a v mapě jsem si našel jinou, kterou jsem ještě nikdy nejel. Teď, při dalším pohledu do obou map, vidím i další možnosti. Já jedu zpět po hrázi, stoupám do lesa kolem chatkové oblasti a na výšvihu, který jsem zdolával opačným směrem se držím pěšiny více vlevo. Ta velmi mírně stoupá a pak klesá a končí asi 5 m dlouhým velmi prudkým padákem ústícím na silnici Čenice – Želkovice. Tam se dávám na přes Želkovice do Vrchovnice. Zhruba uprostřed této vesnice je odbočka vlevo na polní cestu. Jedu po ní. Ta se ale po chvíli skoro úplně ztrácí v poli. Vracet se mi nechce a tak do toho jdu. Jedu po jedné z kolejí, které tu asi zanechal traktor, a kterou spíše než vidím, pouze tuším. Obilí sahá až nad řidítka a nepříjemně mě šlehá po nohou a rukou a chvílemi mě brzdí. Celou dobu jedu podél příkopu, který mám po levé ruce.

Konečně jsem se dočkal a vyjíždím na asfaltové polní cestě, která je kolmá na tu, po které jsem přijel. Dávám se vlevo a po chvíli, u skupiny stromů, vpravo podél Frantovského potoka až do Račice nad Trotinou. Celou vesnici projíždím v několika zatáčkách, stále rovně na jih. Na hlavní silnici musím kousek vlevo a hned vpravo k železnici. Tato cesta také vede k železniční zastávce, já však jedu rovně přes koleje k lesu. Tady měla podle mapy vést pouze jedna cesta lesem, ale ve skutečnosti tu nacházím tři. Dávám se tou prostřední a stoupám lesní cestou do kopce. Později z lesa vyjíždím přímo u velkého lánu pole. Naštěstí tu dál opět pokračují koleje od traktorů, tentokrát mnohem více znatelné. Ty mě dovádějí přes horizont na klesání k asfaltové polní cestě a po ní klesám až do Sendražic. Projíždím vesnici na její východní konec, kde se dávám vpravo směrem na Neděliště. Ale asi po půl kilometru od vesnice odbočuji vlevo na polní cestu se žlutou značkou, po které jsem před několika hodinami přijel. Takže pokračuji po žluté do Lochenice a odtud po červené podél Labe zpět do Hradce.

Průjezd po neviditelné polní cestě

S vybranou trasou jsem velmi spokojen. Jde o nenáročnou a hezkou půldenní projížďku zajímavými místy. Potřebné mapy: KČT Podkrkonoší č. 23 a Hradecko a Pardubicko č. 24).