Singly půvabného Podorlicka

Martin pro nás sestavil trasu v okolí svého rodiště a současného bydliště, která nás provedla překrásnými úseky a scenériemi kolem Nového Města nad Metují. Navíc se rozhodl, že s námi šlápne do pedálů namísto namotávání plynu na své KTM. Tentokrát bude popis jen stručný, v některých místech si ani nejsem jistý, kudy jsme jeli. Chtěl bych proto místo slov nechat hovořit obrázky, ale Martin nás tak honil, že nebyl ani čas na focení. Jindy jsem byl rád, že se udržím na úzké pěšině nad roklí!

Museli jsme si trochu přispat po včerejší šokující zprávě o Vláďově zranění a následném nočním cestování. Tak se v Ohnišově sjíždíme o hoďku déle. Jsem s Martinem a Pepou v garáži, kde ještě ladíme vůli v nábě. K tomuto účelu Martin brousí klíč. Hluk brusky a létající jiskry přilákaly dovnitř i Martinu s otázkou, do čeho jsme se to před výšvihem dali. Vše je brzy hotovo a my už nedočkavě i s obavami z častého a velkého převýšení dnešní trasy vyrážíme.

Za vsí kousek po silnici a pak vpravo podél lesa, po polňačce a zase do lesa. Po chvíli ta místa poznávám z dřívějších švihů, jsme na červené značce. Projíždíme Spy a míříme do lesa, kde na nás čeká příjemná cesta značená zeleně jako naučná stezka. Projíždíme lázně Rezek a pokračujeme opravdu krásným singlem podél Libicheňského potoka, přičemž nám jízdu zpestřuje několik malých brodů. Zelená značka nás vede na Sendraž, kam je potřeba docela vystoupat po polní cestě. Odměnou je trochu příjemného sluníčka a parádní výhledy na západ k Rozkoši a Hradci Králové. Odsud rozbitým sjezdem zase klesáme až do Pekla. Víc než kamenitý terén nás trápí místy popadané stromy. V Pekle je živo, ale vůbec se tu nezdržujeme. Po červené si to pádíme podél Metuje do Nového Města.

Rozhodujeme se, že oběd dáme v Nováči. Sokolovna má ještě zavřeno, u Metuje nevidíme venkovní posezení a tak jedeme až na náměstí, kde končíme na zahrádce U Broučka. Prej jen na topinku a pivo. Kámo se nejdřív diví, když si objednáváme kompletní oběd, ale sám nelení a přidává se. Výtečné jídlo zakončujeme palačinkou se zmrzlinou, kluci medovníkem a kávičkou. To jsem zvědavý, jak s tímhle v žaludku pojedeme dál! Někdo na mě volá, že z mého batohu vytéká podezřelá tekutina. No pane jo, potopa skoro na půlce zahrádky a já ztratil tak půl litru vzácného jonťáku. Nějak se mi zmáčknul ventilek hadičky vaku. Po tom obědě, absenci spánku a pozdějším vyjetí se rozhodujeme vynechat výjezd na Dobrošov.

Vracíme přes město zpět a stoupáme na Přibyslav, abychom to vzápětí zase vzali do Pekel. A to téměř doslova – kámo vybral žlutou značku, která je místy sotva schůdná! Natož tu jet na bajku. Snad jedině nějaký trialista, což my nejsme. A tak kombinací chůze a sjezdu přijíždíme nádherným údolím opět do Pekla. Tam se držíme zelené a přesedláváme na modrou. Ta nás vede krásnou cestou kopírující kopce po vrstevnici směrem k Borové. Tady se už ztrácím a nepamatuji se, kudy jsme pokračovali dál. Ale Martin mi osvěžil paměť, takže dál: Na křižovatce se žlutou míříme na jih na Nový Hrádek, ale opouštíme ji ve stejném místě jako Jestřabí potok, který dál sledujeme a míříme na jeho soutok s Olešenkou. Odsud jen na chvíli po asfaltu a pak po zelené turistické trase. Ta se po chvíli mění v modrou, jenž nás vede do Janova. Tady jen na chvilku po žluté, než dojedeme na červenou. Ta už značí závěrečný úsek zpět až do Ohnišova.

Výběr trasy byl fakt super. Snad až na ty úseky, kdy jsme kolo z kopce nosili. Je vidět, že to tu Martin dobře zná! I když jsme trasu oproti původnímu plánu zkrátili a ulehčili si, stále zůstala převážně na krásných lesních cestách a singlech a užili jsme si i vodu. Po této akci jsme se s Martinou shodli na tom, že kolem Nového Města je to fakt nádherné. Ta trasa se ti povedla, kámo! Díky. Ti, kteří se dnes nepřidali, mají opravdu čeho litovat :-)

Další info:

• S popisem trasy se odvolávám na mapu KČT Orlické hory, č. 27, rok vydání 2002.
• Celá trasa je ke stažení na Cykloserveru. Jako alternativní místo startu/cíle se dá volit Nové Město nad Metují.
  
• Oběd jsme si dali v restauraci U Broučka v Novém Městě na náměstí. Další možností je jíst přímo v Pekle nebo na Jiráskově chatě na Dobrošově (tam jsme ale dnes nedojeli).