Výstup na Half Dome, Yosemite

Yosemitský národní park byl založen 1. října 1890 a je třetím nejstarším národním parkem Spojených států amerických. Zahrnuje 3000 km² překrásné divočiny, která je součástí středního pohoří Sierry Nevady rozprostírající se podél záhybu východní hranice Kalifornie s Nevadou. Nadmořská výška parku se pohybuje v rozmezí od 610 do 3960 metrů n. m.

Masiv Half Dome dominuje celému Yosemitskému údolí

Obecná fakta o parku
Výstup na Half Dome (s vodopády Vernal Fall a Nevada Fall)
Náhledová mapka parku (nové okno)

Obecná fakta o parku a jeho historie

Národní park byl založen z potřeby ochrany přírodních zdrojů, pro jejich unikátnost a přitažlivost. První žádost o jeho založení podepsal Abraham Lincoln a podle ní se později zakládaly i další parky. Yosemitský národní park je poutavou a úchvatnou přehlídkou pozůstatků silné geologické činnosti, které zahrnují největší světovou koncentraci okrouhlých žulovýchmasivů a monolitů jakými jsou Basket, Sentinel, North Dome, Half Dome a El Capitan, který je pojmem hlavně pro horolezce. Nabízí jim totiž stěnu vysokou 1100 metrů, jejíž výstup trvá dvojici horolezců tři až čtyři dny. I Half Dome má stěnu vysokou kolem tisíce metrů, protože byla polovina této hory obroušena ledovcem. Na jeho vrcholek se však může dostat každý průměrně zdatný turista.

Největšími hodnotami Národního parku Yosemite je rekreace v nádherném prostředí plném divokých zvířat a opravdu překrásné scenérie, zahrnující vysoko a středohorskou divokou přírodu,skalní masivy nezvyklých tvarů, tři lesíky obrovských sekvojí a hřmící vodopády, které se řadí mezi největší na světě. V lesích a v horských stráních žije na 300 druhů živočichů a více než 200 druhů ptactva. Častými jsou tu medvědi a vysoká. Yosemite má přes 30 druhů stromů a více než 1300 různých rostlin. Nejznámějším sekvojovým lesem je Mariposa Grove, asi 56 km jižně od Yosemitského údolí. V tomto lese roste i Grizzly Giant Tree, jehož kmen přesahuje 10 metrů v průměru.

Přestože zde člověk žil po tisíce let, je historie parku z hlediska lidí jen zlomkem z jeho geologické historie. Kdysi byla tato oblast vytvořena pohybem velkých skalních masivů spolu s působením bludiště řek. Sérií pohybů zemské kůry bylo vyzvednuto pohoří Sierra Nevada. Jak se pohoří zvedalo, okolní země klesala a směrem na západ se rozeběhla řeka Merced River, která postupně vytvořila hluboké kaňony ve tvaru V. Přítoky řek však nevytvořily žádný tak hluboký jako je Merced Canyon. Ten byl vyhlouben ledovcem, který se později těmito kaňony přesouval. Nízké teploty zpomalily tání a jednotlivé ledovce zformovaly kaňon do tvaru U. Přitékající řeky k jeho okraji zde padají do hloubek a dávají vzniknout tolik známým vodopádům. Sedimenty, které voda přinášela, se postupně usadily na dně kaňonu a vytvořily tak dnešní dno údolí.

Prvními lidmi žijícími v této oblasti byli původní obyvatelé Ameriky asi před sedmi až deseti tisíci lety. Během dob se tu vystřídaly různé kmeny; naposledy lidé kmene Miwok, kteří Yosemitské údolí nazývali Ahwahnee, což v překladu znamená „místo překvapením otevírajících se úst“. Zmiňovali se o sobě jako o Ahwahneechee. Obdělávali půdu, sbírali plody, lovili a rybařili. Toto idylické období ukončil roku 1848 nález zlata v úpatí kalifornských hor a počátek zlaté horečky. Některé kmeny, rozzlobené na množící se doly narušující jejich životní styl, napadli bělošské centrum v Merced River Canyon. Na oplátku horníci založili pod záštitou státu Mariposkou gardu, která 27. března 1851 vstoupila do Yosemitského údolí s cílem pomsty a vyhnali Yosemitské Indiány do rezervace.

Kolem roku 1855 přijíždějí první turisté a o devět let později, po návrhu skupiny vlivných Kaliforňanů, podepisuje Abraham Lincoln Yosemitský Grant, kterým se stává Yosemitské údolí a Mariposký les velkých sekvojí státem chráněnou rezervací. V roce 1890 jsou Robert Underwood Johnson a John Muir znepokojeni tím, že začíná být předěl Yosemitského údolí ničen pasoucím se dobytkem a dřevorubectvím. Podařilo se jim přesvědčit Kongres, aby toto území prohlásil za Národní park. Zásluhou různých organizací se postupně do tohoto území opět vrátily všechny druhy živočichů, kteří zde žili před příchodem prvních pionýrů.

Pro Yosemitské údolí jsou typické čtyři stromy, které lze snadno rozpoznat mezi 27 ostatními druhy stromů v parku pro jejich velikost a charakteristické znaky:

• Kalifornský černý dub je v Yosemite nad míru rozšířený. Tyto velké listnáče se žlutozelenými listy a tmavým kmenem produkují žaludy, které Indiáni kmene Miwok používali jako základ pro mouku.
• Vonný cedr má načervenalou kůru a je často zaměňován se sekvojí. Je velmi rozšířený po celém pohoří Sierry, kdežto sekvoje rostou jen v několika místech.
• Sekvoje jsou největším stromem na zeměkouli. V parku jsou jich tři lesíky: Mariposa Grove poblíž jižního vstupu, Tuolumne Grove při Crane Flat a Merced Grove u vstupu Big Oak Flat. Tyto stromy se dožívají věku mezi 1000 a 3000 lety. Několik jich bylo také zasazeno osadníky v Yosemitském údolí.
• Borovici poznáte podle kůry z nepravidelně tvarovaných plátů oddělených tmavými brázdami. Vyspělé stromy jsou u paty značně široké a mají rovný kmen do výšky několika metrů bez větví.

(Zdroj: Yosemite Newsletter, www.nps.gov/yose/ a Internet)

 zpět na seznam

Při vjezdu do Národního parku Yosemite dostáváme průvodce s vloženým letáčkem. Na něm je fotografie medvědem rozbitého auta s varováním před nebezpečím napadení. Za minulý rok tu bylo 900 případů, kdy vnikl do zaparkovaného auta, protože z něj ucítil něco k jídlu.

Ubytováváme se v kempu Hodgon Meadow, který je ještě poměrně hodně vzdálený od Yosemitského údolí. Náš plac je přímo v lese. Kemp je navíc vybavený plechovými bednami, do kterých se musí ukládat jídlo, nádobí, hygienické potřeby a vše aromatické. Ale proč jsou ty bedny mezi stany!? Medvědy prý nezajímají lidé, ale jejich jídlo, odpovídá mi na tuto otázku místní ranger. A přidává několik rad, jak se při setkání s nimi nebo s pumou zachovat: „Házejte směrem ke zvířeti malé kameny, ale dejte pozor, abyste ho netrefili. Křičte, tleskejte, tlučte nádobím o sebe. Pokud je vás víc, zůstaňte spolu abyste vypadali větší, ale medvěda neobklopujte. Dejte pozor, pokud uvidíte medvídě, protože se může objevit i jeho matka. V kempu mějte všechno co má být v bedně a od jídla na stole se nevzdalujte na více než jeden metr.“ Děkujeme mu za rady a doufáme, že je nikdy nebudeme potřebovat.

16. září 1998

Výstup na Half Dome

Vernal Fall (96 m)

Ráno vstáváme v 5:30 a o hodinu později odjíždíme na nástupní místo dnešní turistiky. Z parkoviště už jdeme pěšky po cestě Johna Muira na Half Dome, jehož vrcholek je v nadmořské výšce 2695 metrů. Asi po půl hodině chůze se nám konečně tento monolit ukázal, ale cesta k němu bude ještě dlouhá, protože musíme obejít celé údolí, kudy protéká řeka Merced River a vytváří zde dva vodopády: Veranal Fall a Nevada Fall (výška 182 metrů). U Nevada Fall, překračujeme řeku a pokračujeme lesem s obrovskými borovicemi. Připadáme si mezi nimi jako trpaslíci, protože jejich šišky, které spadly na zem, měří bezmála 30 centimetrů.

Vodopád Nevada Fall (182 m)

Po několika hodinách chůze konečně přicházíme k úpatí Half Dome. Zastavujeme se pod neuvěřitelně obrovskou skálou ve tvaru kopule, za níž vyčnívá vrcholek ledovcem ubroušeného monolitu ve tvaru malého zobáčku, který visí nad údolím. Na kopuli vycházíme v té nejpříkřejší části po vytesaných schodech, pak už schody nevedou. Místy je skála odrolená a proto se to tu dost klouže. Je třeba dbát opatrnosti, abychom nepřišli k úrazu. Někdy mám pocit, že mi mohou podjet nohy a já skončím neovladatelnou jízdou někde hluboko v údolí. Ale pravá pochoutka přichází až po zdolání této kopule.

Před závěrečným výstupem na Half Dome

Z jejího vrcholku vidíme, jak se před námi do obrovské výšky tyčí Half Dome. Nahoru se jde přímo po jeho povrchu po stěně, která má sklon mezi 45 až 50 stupni, přičemž se přidržujete dvou ocelových lan natažených téměř až na vrchol. Vidíme spoustu drobných postaviček, jak mizí na horizontu hory. Asi každé tři metry je mezi podpěrami lan příčně upevněna dřevěná lať, kde si lze odpočinout. Abyste si od lana neodřeli ruce, můžete si pod tímto žebříkem vybrat nějaké rukavice, které se tu povalují na hromadě. A pak už směle vzhůru.

Je nádherné slunečné počasí s příjemným větrem. Na stěně však máme pocit jako by nás chtěl sfouknout. Někomu vpředu vypadla láhev s pitím a poskakuje s rachotem po šikmé stěně a postupně nabírá rychlost. Všichni se zastavili, aby zjistili co se děje. Ještě jeden skok a už mizí hluboko na dně údolí. Po této zkušenosti se držíme lan ještě pevněji a pokračujeme.

Lana usnadňující výstup a sestup po strmé stěně

Výhled ze špičky Half Domu je nádherný. Všude kolem až k obzoru jsou vidět podobné bílé masivy, v jejichž údolích se zelenají lesy. Nezapomenutelným zážitkem je přiblížení se až k samému okraji skály a pohled dolů do údolí do hloubky bezmála jednoho kilometru. Nebýt ledovce, který ubrousil druhou půlku monolitu, neměl by Half Dome, ani další masivy takto strmé stěny.

Posezení a výhled k nezaplacení

Cesta zpět je stejná jako nahoru. Nepříjemné je vyhýbání se protijdoucím turistům. Dole házíme rukavice zpět nahromadu a vracíme se k Nevada Fall. Zde odbočujeme a po cestě Mist Trail scházíme údolím Little Yosemite Valley pod vodopád. Teprve zde vychutnáváme jeho krásu. Asi o míli níže přicházíme k menšímu vodopádu Vernal Fall (97 metrů), jehož tříštící se voda vytváří v údolí barevnou duhu.

Při odjezdu z parkoviště se ještě zastavujeme na prohlídce nevyššího vodopádu v Yosemitském národním parku - Yosemite Fall. Vodopád je rozdělen na Upper Fall a Lower Fall a voda zde padá z výšky neuvěřitelných 739 metrů, čímž se řadí na třetí místo na světě.

Máme za sebou opravdu těžký dvanáctihodinový pochod s převýšením 1700 metrů nahoru a 1700 metrů dolů. Ale hlavně jeden z nejkrásnějších treků a přírodních zážitků, který už těžko něco překoná.

17. září 1998

Glacier Point

Druhý den se jedeme podívat na vyhlídku Glacier Point, odkud vidíme vodopády Nevada Fall a Verna Fall a přes údolí Half Dome v celé své kráse (viz. obrázek v úvodu článku) a máme co dělat, abychom tu nestáli s překvapeně otevřenými ústy.

 zpět na seznam