Z Pekla na Dobrošov a zpět

Dnes chceme jet na výlet, vždyť má být hezky, ale zároveň se potřebujeme vrátit brzy domů. Z karuselu plánovaných výletů jsme tak vytáhli nenáročnou okružní procházku z Pekla u Nového Města nad Metují nahoru na Dobrošov na Jiráskovu chatu a zpět.

Údolím Metuje projíždíme za ceduli PEKLO, kde zanecháváme auto na zatím poloprázdném placu. Je brzké dopoledne a tak je kolem chaty úplný klid. Jarní slunce už má sílu a začíná hřát. Po červené značce jdeme proti proudu Olešenky až k rozcestníku Údolí Olešenky, kde odbočujeme vlevo na zelenou značku. Ne na dlouho, protože na dalším rozcestí jdeme opět vlevo, ale tentokrát na modrou značku.

Zdejší terén je spíš bajkový; prostě mírně stoupající lesní cesta. V chatové oblasti V Potokách to pulsuje životem a ozývají se nejrůznější nástroje prozrazující jarní údržbu chatek i okolí. Vzpomínám na to, jak i moji rodiče měli prakticky dvě domácnosti a víkendy padaly v oběť stavebním opravám, práci na zahradě nebo na poli.

Nad chatovou oblastí, tam kde končí les, odbíhá vpravo ze značky nenápadná cesta vzhůru. Podle mapy zjišťuji, že vede k parkovišti v zatáčce silnice, které slouží pro návštěvníky opevnění Dobrošov. Protože tím směrem také míříme, jdeme prozkoumat tuto novou cestu. Přivádí nás na krásné louky a zvlněnou krajinu, kde na ostrohu vyrůstají stromy a v nich je maskován řopík. Přicházíme k parkovišti a pokračujeme přes silnici ke vstupnímu areálu opevnění Dobrošov.

Prohlídku muzea a opevnění jsem s dětmi podniknul poměrně nedávno, takže dnes jen procházíme kolem. Míříme k Jiráskově chatě a tudy alespoň nemusíme po silnici. Po louce jsme po polňačce došli na žlutou značku a po ní k rozcestníku Dobrošov - pevnost, rozc. Tady už máme vyzkoušenou další polňačku a proto jdeme rovně přes cestu k malé skupině stromů a dál pak vlevo hřebeni kopce, takže máme hezký výhled na obě strany, zvláště k Náchodu a Krkonoším, kde na hřebenech ještě leží sníh.

Pohled na Jiráskovu chatu je nám ale obzvlášť příjemný. Nejenom, že jde o hezkou stavbu, ale také máme už docela hlad a rádi si dáme něco dobrého. Doposud se nám zdejší kuchyně osvědčila a rádi se tu zastavujeme. Nebyli jsme zklamáni ani dnes a fakt se výborně najedli. K tomu vám tu nabídnou skvělý rozhled do daleké krajiny. Ochoz s rozhlednou jsme pro dnešek vynechali a po obědě pokračovali dál plánovanou cestou.

Od Jiráskovy chaty klesáme žlutou a posléze modrou značkou do Lipí. Na malé návsi ji u hospody měníme za zelenou a stále klesáme dolů do údolí řeky Metuje. Tuto pasáž jsem šel někdy před šesti lety a proto dnes zírám na vyholené svahy bez stromů. Úplně jiná krajina, než když jsem tudy tehdy šel hustým lesem.

Sešli jsme dolů k řece k rozcestníku Ostrovy, kde se napojujeme na asfaltovou cyklostezku spojující Náchod a Peklo.

Po asfaltu jsme došli až do Pekla. Celé se to tu za poslední roky změnilo a já už ani nemám odvahu dnes hledat zbytky cesty, po které jsme kdysi nejenom chodili, ale projížděli i s kolem, když jsme se drželi levého břehu až do Pekla. Byl tam jeden úsek se skalami, ale nějak se dal překonat. Před těmi šesti lety jsem si to prošel, ale vůbec netuším, jak to tam vypadá dnes a jestli se tudy dá ještě projít až do Pekla.