Křemžský (Křemežský) potok, někdy nazývaný Brložský potok, je potok v jihočeském kraji, levostranný přítok Vltavy. Pramení na severozápadních svazích Chlumu ve výšce 950 m n. m. u osady Markov. U osady Dobročkov vtéká do CHKO Blanský les, na jejímž území se vlévá do Vltavy. Nad jeho soutokem s Vltavou se tyčí skalní ostroh, na němž stojí zřícenina hradu Dívčí Kámen.

V dětství jsme s rodiči opakovaně v létě sjížděli Vltavu na kanoi. Zpočátku šlo o dobu, kdy bylo ještě volně povolené táboření, takže naší pravidelnou zastávkou na jedno přespání pod stanem byl právě soutok Křemžského potoka s Vltavou. V Křemžském potoce jsem poprvé v životě viděla živé raky; tak čistá tam tehdy byla voda vzdor faktu, že o pár km proti proudu Vltavy do ní vypouštěla v té době odpad papírna ve Větřním.

Ale vraťme se k romantice. Zřícenina hradu Dívčí Kámen mě učarovala už jako malou holčičku. Také s vlastními dětmi to byl jeden z prvních hradů, který jsme společně navštívili. Krátký pěší výšlap jsme uskutečnili z obce Třísov. Celý okruh na zříceninu Dívčí Kámen a zpět má asi 3km, z poloviny je ho možno jít po naučné stezce, z poloviny po červené turistické značce. Uprostřed je oblast keltského oppida Třísov. Umístění hradu s jedinečným spojením skalního útvaru a meadrujících toků musí každého upoutat. Oblast byla vyhlášena v r.1951 přírodní rezervací, která je součástí CHKO Blanský Les. Já jsem si musela toto místo i namalovat. (foto 1)

foto 1 - malba Dívčího kamene

A nyní k vlastnímu prameni Křemžského potoka. Protože pramení na území Vojenského újezdu Boletice, smí se k němu jen o sobotách, nedělích a státních svátcích. Vypravila jsem se k němu z osady Markov, kde jsem zaparkovala auto na malém značeném parkovišti, a vydala se pěšky po žluté turistické značce. První zdrojnice Křemžského potoka byla asi po 2,4 km. Ze stráně stékal drobný potůček, který pramenil o něco výše v mlází. Voda se pod silnicí ztrácela a byla opět vidět až v korytě o několik výškových metrů níže. Přibližně po dalším 1 kilometru je v zalesněné stráni nad cestou turisticky značený pramen Křemžského potoka. (foto 2) Cestu k autu jsem absolvovala stejnou trasou, protože jsem se nechtěla ve vojenském prostoru pohybovat mimo značenou cestou, ani jsem nechtěla vyjít na silnici a jít po asfaltu.

foto 2 - Pramen Křemžského potoka

V rámci svého výletu jsem se musela vzdát dalšího cíle - najít pramen Blanice. Její pramen leží v centrální části Vojenského útvaru Boletice, a jak jsem si podle dostupných map našla, dokonce přímo na území střelnice Ondřejov. Tak návštěvu této oblasti jsem opravdu vzdala a respektovala daná nařízení a zákazy vstupu.

foto 3 - Kaple v Sedmidomí

Řeku Blanici jsem si nafotila po jejím opuštění vojenského újezdu v Arnoštově, a prošla jsem si oblast NPP Prameniště Blanice. Vycházka to byla hezká. Z Arnoštova jsem šla po zelené turistické značce (zčásti opět vojenským újezdem) k Sedmidomí, kde je hezká opravená kaplička (foto 3), pokračovala jsem přes Čtyřdomí do Sněžné, dál po žluté k další kapličce sv.Anny v Dolní Sněžné, kolem které kvetlo velké množství fialek. To byla vůně!

foto 4 - pramen Panny Marie Matky Boží

Kolem pramene Panny Marie Matky Boží (foto 4) jsem šla lesními cestami ke kapličce ve Zbytinách. Za Spálencem jsem přešla Blanici (foto 5) a silničkou podél toku této říčky došla do Arnoštova. Celá trasa měla asi 12,5 km.

foto 5 - Blanice v Arnoštové