Letošní výlet se nesl v duchu velmi pomalého tempa, dostatku pití, nezvykle horkého počasí a slunce, zábavy, poměrně velké účasti, spousty nových tváří a tlačenice ve vlacích.
Bodie patří mezi nejznámější tzv. města duchů. Po vytěžení zlata z něj zmizel život a z původního města zbylo jen 5 % původních budov, které si zde můžete prohlédnout.
Podle našich původních plánů a předpovědi zjištěné z internetu několik dní dopředu, měl být výšlap na Králický Sněžník polojasný, s trochou sněhu a krásnými výhledy. Nic z toho se nekonalo.
Je to hrozné, ale už 3 měsíce jsme neseděli na kolách, která zatím prošla tolik potřebným servisem. Letos v Hradci už podruhé napadla slušná nadílka sněhu, který si dnes plánujeme užít.
Ve srovnání s jinými parky ve mně Arches moc velký dojem nezanechal. Na sklonku dne jsme s Jirkou už jen ukazovali vlevo či vpravo se slovy: "Vokno, ...vokno, ...vokno."
Martina už zmizela dole a já to vedle její stopy docela valím a přemýšlím o tom, jestli je to dobrý nápad. Ale hned se zase uklidňuji myšlenkou, že případný pád by byl náležitě změkčen.
Zastavili jsme se tu jen na krátko, na malou ochutnávku, která nám přinesla vzdušný zážitek na příjemném okruhu, obcházejícím údolí Val Dele Seghe a zvládnutelném za půl dne.
Tak na to, že šlo o náhradní plán, jsme si to škaredě užili! Naše premiéra ve Zlatých horách přinesla panáka slivovice, setkání s legendárním Gillem, nějakou tu štolu, ale žádné zlato.
Mezi stoly pobíhá obsluha s talířema naloženýma něčím, co lákavě voní a zatraceně dobře vypadá. Přitom nám - hladovým - s tím mávají pod nosem, jako by netušili, jak tím riskují.
K něčemu se musím přiznat: byl jsem na Top of Salzburg. Atrakce s vyhlídkami v oblasti Kaprunu, kam se navonění turisté vozí navazujícimi lanovkami. Je to nejhnusnější místo, které jsem kdy v Rakousku a …více
Vylechnul jsem si pořad Jak to vidí s dokumentaristou Honzou Svatošem na téma, cestování a jak se změnilo cestování za poslední roky a úplně se s jeho názorem ztotožňuji. I my si letos zažili …více