Watzmann napotřetí dal
Watzmann má svoje mikroklima a velice často se předpověď na Berchtesgaden s podmínkami na hoře rozchází. Možná i proto se mi podařilo vyšlápnout na vrchol až při třetím pokusu.
Dramatický Weisshorn
Chvěl jsem se, sundal jsem baťoh a mezitím jsem uviděl Libora jak mi připomíná abych rychle zavolal vrtulník. Už jsem tahal telefon, ale bylo mi jasné, že tomu klukovi už nikdo nedokáže pomoci.
Gross Priel - skialp 2004
Sníh...kde je? To je opravdu špatný vtip! Není tomu ani rok, co jsme se i se sněžnicemi bořili hluboko do prašanu, a teď musíme pokorně dupat po sluncem vysušené louce.
Pallavicini Rinne - Gross Glockner
To je snad zlej sen, jsme uvězněni v moři špatně vrstvené žuly a já se marně snažím najít oporu pro přední hroty maček. Hrabu jako rejsek v silné vrstvě čerstvého prašanu. Konečně stupy!
Pokus o Grand Combin
Grand Combin jsou dvě slova, která mám v hlavě celé jaro když chodím běhat, když kecám v hospodě o horách s klukama, a taky když večer usínám.
Grosser Möseler 3480 m n.m.
Závěrečná pasáž nám dala ještě pěkně zabrat, dupačka v již měkčím sněhu to byla vážně vydatná. Námaha se nám ale vyplatila a kolem 9:30 jsme všichni šťastni stáli na vrcholu.
Výstup na Gamshorn
Silvretta v našem povědomí existovala vždy jako skialpinistická „Mekka“, která leží kdesi na západě Rakouska. Věděli jsme, že se jedná o krásné pohoří, ale dosud nikdy nebylo naším cílem.
Gross Glockner, 3.798 m n. m.
Na vrcholu bylo úplné bezvětří a vydrželi jsme se tam kochat skoro celou hodinu, jedli jsme opět doma dělané a moc dobré müsli, všelijaké sůši a také chleba a kus prasete.
Výstup na Lyskamm, Monte Rosa
Jdu...jdu sám, konečně jdu sólo na Lyskamm, není to sen. Chvilku tomu ještě nemůžu uvěřit, ale je to tak. Vnímám každý krok, každé zaseknutí mačky do tvrdého firnu, každé zapíchnutí hůlky.
