Sudety jsem si užil jako pravej hobbík a cykloturista. Když už mne předjížděla pátá holka a chlapíci v teplákových soupravách, tak jsem se styděl přijet do cíle s číslem 28.
Když jsem slyšela výkřiky a povzbuzování, bylo mi jasné, že máme půlku za sebou a blížíme se brodu. Prý je dost hluboký, tak jsem zvědavá, jestli to pod drobnohledem diváků zvládnu.
Taky jezdíte mtb maratony spíše jen pro radost a tu atmosféru jako my? Pak asi vůbec netušíte, jaké to je dojet v první desítce. Zkuste se začíst do krátkého reportu z Ratibořického maratonu.
Připadá mi, že Vláďu žene vztek, což mě pobavilo, ale úsměv na tváři jsem kvůli tomu neměl. Jednak musím dýchat víc než kdy jindy a pak to bláto. Jedeme opravdu jako o závod!
Nohy mi trochu prokluzují, protože se snažím našlapovat tak, abych si úplně nezalepil kufry. Ale marně, jak se potvrzuje nahoře, kdy se při jejich čištění alespoň krátce vydýchám.
K něčemu se musím přiznat: byl jsem na Top of Salzburg. Atrakce s vyhlídkami v oblasti Kaprunu, kam se navonění turisté vozí navazujícimi lanovkami. Je to nejhnusnější místo, které jsem kdy v Rakousku a …více
Vylechnul jsem si pořad Jak to vidí s dokumentaristou Honzou Svatošem na téma, cestování a jak se změnilo cestování za poslední roky a úplně se s jeho názorem ztotožňuji. I my si letos zažili …více
Po delší době jsme se zajeli prijít do Broumovských stěn. Taková ta klasika ze Slavného po žluté kolem Kamenné brány na Pánův kříž. Sněhu bylo hodně málo, zato to bylo dost …více