Naši bajkeři
Mirek
milovník brodů a přírodních singlů
| Motto: | Bike - nejlepší přítel člověka! |
| Bike: | Ghost |
| Web: | http://www.bike-trek.cz |
Jak to začalo…
Když se ještě dalo jezdit po silnicích
Začalo to pádem, když jsem se ohlédnul a zjistil, že už mě taťka nedrží a stojí několik metrů za mnou. Ten den jsem se stal malým cyklistou, co už sám udrží rovnováhu. Na čem jsem se naučil jezdit si už nepamatuju, ale pamatuju si tu radost, když jsem o několik let později 21. června 1985 doma spatřil krásného nového stříbrného Favorita, se kterým jsem to začal brát vážně. Kilometry přibývaly a zbytečnosti ubývaly: blatníky, odrazky, světla, dynamo, to vše šlo pryč. Moderní nástřik, sporotní sedlo a široké berany, financováno z kapesného školáka, pak završily celý upgrade. To vše se odehrálo v dobách, kdy se ještě dalo bezpečně jezdit po silnicích.
Ochutnávka terénu přerostla v závislost
Mnohem později jsem prožil svůj první víkend na horském kole a první terénní kilometry na tlustých gumách. Známí nás pozvali na Broumovsko a já si musel horala vypůjčit. Byl to ocelový neodpružený noname se SIS řazením, blatníky a těžkým nosičem nad zadním kolem. Na kolo jsem tenkrát sednul po několika letech. Dříve jsem patřil mezi asfaltáře a borcům, kteří se pomalu s hučením valili po silnici se jen smál. Vůbec jsem si neuměl představit, že to kolo vlastně patří do terénu, do lesa, na polní cesty. Na Broumovsku jsem to pochopil.
S ocelotem jsem se potil do několika kilometrového stoupání, zdolával své první překážky a málem ztratil uvolňující se nosič. Byl jsem naprosto z formy. Přes všechna ta utrpení mě to chytlo. A naplno. Následující víkend jsem už vyjel na svém vlastním novém biku. Tenkrát mi přišlo, že na občasnou víkendovou vyjížďku bude stroj za necelých 10 000 Kč naprosto luxusní a to i na vzdory absenci jakéhokoli odpružení. S Vláďou jsme začali poznávat terén a zjistili jsme, že místa kde jsme vyrůstali, vlastně vůbec neznáme! Škoda, že jsem horskému bajkingu nepřišel na chuť dříve.
Zhýčkán technikou
S kilometry rostla chuť a já začal pokukovat po odpružených vidlích u svých kamarádů. Co pokukovat, já jim je upřímně záviděl! A při jednom sjezdu, kdy mi ruce drkotaly po kamením vysypané cestě až zápěstí bolela, přičemž řidítka kluků se jen lehce pohupovala, jsem se rozhodnul - potřebuji nový a skutečný bajk. Změna to byla grandiózní - nejenom v odpružení, ale také v kotoučových hydraulikách. Od té doby už jsem vystřídal několik dalších bajků, ale teď si říkám: není pouze přední pružení málo!? ;-)
Full... Hmmm, po něm jsem dlouho toužil! Ale pominu-li peníze, tak mě nějak neoslovovalo osazení, které se hojně rozšířilo. Tím myslím sadu SLX v mé cenové relaci a 2 × 10 převodů. A za alespoň iks-té už si člověk musí oproti létům minulým zase více připlatit. Navíc je méně času na ježdění a tak jsem nebyl přesvědčen, jestli bych si ho vůbec zasloužil. Nakonec jsem přisotupil na kompromis a fulla pořídil za výprodejovou cenu.